Co je Bitcoin halving a proč ovlivňuje cenu

Bitcoin má v sobě zabudovaný mechanismus, který z něj dělá pravděpodobně nejvzácnější digitální věc na světě. Říká se mu halving a jednou za zhruba čtyři roky promění pravidla hry pro každého, kdo Bitcoin těží — a nepřímo i pro každého, kdo ho drží.

Co přesně halving je

Bitcoiny nevznikají z ničeho. Počítače po celém světě řeší složité výpočty a za odměnu dostávají nově vytvořené BTC. Tomuhle procesu se říká těžba. A halving znamená, že se tahle odměna každých 210 000 bloků (přibližně 4 roky) sníží na polovinu.

Na začátku v roce 2009 dostal těžař za každý vytěžený blok 50 BTC. Po prvním halvingu v roce 2012 to bylo 25 BTC. Po druhém v roce 2016 jen 12,5 BTC. Po třetím v roce 2020 se odměna snížila na 6,25 BTC. A po čtvrtém halvingu v dubnu 2024 je to 3,125 BTC.

Proč to tak Satoshi Nakamoto navrhl? Protože chtěl vytvořit digitální peníze s omezenou nabídkou. Celkem může existovat maximálně 21 milionů bitcoinů a halving zajišťuje, že se k tomuhle limitu blížíme čím dál pomaleji. Poslední bitcoin se vytěží zhruba kolem roku 2140.

Co se dělo po halvingách s cenou

Tady to začíná být zajímavé. Historicky po každém halvingu následoval výrazný růst ceny — ale s různým zpožděním a různou intenzitou.

2012 (první halving): Cena byla kolem 12 dolarů. O rok později přesáhla 1 000 dolarů.

2016 (druhý halving): Cena se pohybovala kolem 650 dolarů. Do konce roku 2017 vyskočila na téměř 20 000 dolarů.

2020 (třetí halving): Cena byla kolem 8 700 dolarů. V listopadu 2021 dosáhla historického maxima přes 69 000 dolarů.

2024 (čtvrtý halving): Cena v době halvingu byla kolem 64 000 dolarů. Bitcoin následně dosáhl nových maxim nad 100 000 dolarů.

Proč to ale NENÍ jistota

Tenhle vzorec vypadá lákavě, ale pozor — korelace není kauzalita. Halvingy se historicky potkávaly s dalšími faktory: přílivem nových investorů, uvolněnou měnovou politikou centrálních bank, rostoucí adopcí. Nedá se říct, že halving sám o sobě způsobil růst.

Bitcoin je pořád relativně mladé aktivum a čtyři halvingy jsou statisticky malinký vzorek. Představ si, že bys čtyřikrát hodil mincí a pokaždé padla hlava. Znamená to, že příště padne hlava zase? Ne nutně.

S každým dalším halvingem se navíc snižuje relativní dopad na nabídku. Rozdíl mezi 50 a 25 BTC za blok je obrovský. Rozdíl mezi 3,125 a 1,5625 BTC za blok (příští halving kolem roku 2028) už trh ovlivní mnohem méně, protože drtivá většina bitcoinů už bude v oběhu.

Proč je halving přesto důležitý

I když není zárukou růstu, halving dělá jednu zásadní věc: dělá Bitcoin programově vzácnějším. Žádná centrální banka nemůže rozhodnout, že se vytiskne víc bitcoinů. Žádný politik nezmění pravidla. Kód je zákon.

Pro srovnání — u zlata nevíš, kolik ho ještě leží pod zemí, a těžba závisí na ekonomických podmínkách. U Bitcoinu přesně víš, kolik existuje, kolik zbývá vytvořit a jakým tempem to půjde.

Další halving se čeká přibližně v roce 2028. Nikdo ti nemůže říct, co udělá s cenou. Ale jedno je jisté: bitcoinů nebude víc, než je v plánu. A to je vlastnost, kterou žádná jiná měna na světě nemá.